Zdroj: Shekel

V článku „Izrael náš obchodní partner“ jsme konstatovali, že Izrael je High Technology obchodní partner ČR.

Opět vyjdeme z dat OECD a podíváme se na ukazatel náročnost vývozu na dovoz. Tento ukazatel nám, ukazuje kolik, musíme dovést, abychom mohli vyvést. Např. když v ČR vyrábíme počítač, tak na korunu vývozu musíme dovést díly za 85 haléřů. Jinak řečeno díly vyrobené 100% v ČR, mzdy, zisk a finanční a další náklady tvoří pouze 15% ceny.

Zdroj: Shekel

V grafu 1 je porovnání náročnosti vývozu na dovoz za průmysl, High a Medium High Technologie (HT+MHT) a elektroniku. Ve všech ukazatelích je Izrael lepší než ČR. V průmyslu není rozdíl významný, ale v HT+MHT a elektronice je přímo katastrofický. Je skutečně výroba v Izraeli tak výrazně lepší? Nechce se tomu ani věřit.

Zdroj: Shekel

Odpověď je jednoduchá. Např. elektronika, která je většinou HT, se skládá ze tří částí (viz graf 2).

V Izraeli se prakticky počítače nevyrábějí a v ČR tvoří asi 43% vývozu elektroniky. Výroba počítačů v ČR je v rukách nadnárodních firem. Tyto firmy do ČR dovážejí komponenty (hlavně z Číny) a smontované počítače prodávají převážně do zemí EU. Jde o součást nadnárodního hodnotového řetězce. Výroba v Číně i v ČR a prodej v EU jsou většinou kontrolovány shodným vlastníkem. V Izraeli tento montážní článek chybí.

Další část elektroniky je prodej televizních a radiových vysílačů. Rozdíl v náročnosti vývozu na dovoz je ohromný, v ČR je více než dvounásobný. Důvodem je opět částečně montáž v ČR v rámci nadnárodních řetězců a zbrojní výroba v Izraeli. Aby Izrael mohl prodávat vojenské elektronické výrobky „bez problémů“, musí se snažit, nepoužívat dovezené díly ze zemí, které by mohli tento vývoz zakázat. Vedle náročnosti vývozu na dovoz zde hraje roli struktura vývozu elektroniky, kdy podíl této skupiny v ČR je 39% a v Izraeli 48%.

Třetí částí jsou lékařské, optické a další přístroje. Opět je Izrael dvakrát lepší. Důvodem je prakticky žádná výroba finálních zdravotnických přístrojů v ČR a zase vojenská výroba (vedle lékařských přístrojů) v Izraeli. Podíl na struktuře vývozu elektroniky činí 17% v ČR a 52% v Izraeli. Takto lze vysvětlit tak velký rozdíl v elektronice.

Elektronika tvoří velkou část HT, čím přispívá k velkému rozdílu v HT+MHT. Aby to nebylo tak jednoduché, součástí MHT jsou auta. V ČR je velký podíl exportu aut. Auta jsou opět skládačky, kdy na jejich výrobu se dováží mnoho dílů. Výsledkem je náročnost vývozu aut na dovoz na úrovni 56% v ČR a Izrael k tomu má výrazně menší podíl výroby aut než ČR. V důsledku tohoto vlivu a vlivu z elektroniky je dán rozdíl v náročnosti vývozu HT+MHT na dovoz.

I když rozdíly v náročnosti vývozu na dovoz mezi ČR a Izraelem vypadají hrůzostrašně, lze je většinou vysvětlit vlivem jiné struktury výroby (a tím i prodeje), zapojením do nadnárodních hodnotových řetězců a zbrojní výrobou. Pokud bychom mohli odfiltrovat tyto vlivy, pravděpodobně by rozdíl mezi ČR a Izraelem nebyl významný.

Srovnání v číslech: Česká republika a Izrael

Autor: Natan

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Smí žena v islámu odmítnout sex?

Další článek

Židům večer začíná osmidenní svátek nekvašených chlebů Pesach