Izraelský spisovatel Asaf Gavron je autorem hned několika společenských románů. A vlastně vždycky se chápe témat, která jsou pro izraelskou společnost aktuální. Dokáže je velice věcně, citlivě a s nadsázkou předat i čtenářům, kteří životem v Izraeli neprošli. Zatímco 70. a 80.léta byla pro Izrael zlatým obdobím, následující desetiletí přineslo mnoho rozčarování. Ze státu, který byl milován celým světem, obdivován za svou sílu a jednotnost národa, se postupně stává země, ve které obyvatelé už dávno nemají jasno. A nedělí se jen na dva nebo tři tábory. Těch táborů je nespočet. Velice zjednodušeně by se dalo říct, že někteří proti politice Izraele bojují, jiní dávají najevo opovržení, někteří zemi opustí a další z mnoha skupin si zabalí pár věcí a s touhou vrátit se k životu svých předků odjede pracovat do kibucu. Jsou ale kibucy stejné jako byly dobách britského protektorátu? Jsou lepší nebo horší? Zdá se, že běžný Izraelec dnes nemůže vyjít z domu, aniž by měl názory na život ve své zemi jasně utříděny. O tom, že to není snadné, je i kniha Asafa Gavrona Osada na pahorku. Vyšla v roce 2013. V zimě tohoto roku konečně vyšel i její český překlad.

 

Osada na pahorku

Román, který se podrobně věnuje tématu osad na západním břehu Jordánu. Fiktivní osada Maale Chermeš v Judské poušti je nelegální. I přesto se stále rozšiřuje. Levicové smýšlení obyvatel už dávno vzalo za své.  Převládá nacionalistické smýšlení a bravurní proplouvání v byrokratickém systému izraelských úřadů. S fungováním ilegální osady nesouhlasí izraelská vláda ani Palestinci, kteří jsou stále terčem všemožných a často nesmyslných konfliktů. Armáda se snaží zasáhnout, ale marně. Proti “svým“ lidem nezmůže nic. Náboženská ideologie a touha po životě v kolektivu se staví proti chaosu, který vládne v izraelských městech. Asaf Gavron ve svém románu dokonale popisuje, proč se někdo rozhodne a obydlí nehostinný kus pouště i přes zákaz úřadů. A zaměřuje se hlavně na psychický stav a existencionální rozpoložení svých hrdinů. Klíčové téma rozšiřování osad je tady popsáno srozumitelně, lidsky a přes to nechává čtenáři možnost rozhodnutí – jsou tyto scény ještě pořád komické, plné ideálů o společném soužití nebo mrazivým odrazem o stále se zhoršujících životních podmínkách obyčejných obyvatel Izraele? Za tento, veskrze odvážný román, získal Asaf Gavron Bernsteinovu cenu za rok 2013.

(www.kosmas.cz)
(www.kosmas.cz)

Asaf Gavron (1968)

Spisovatel, překladatel a rockový hudebník. Jeho rodiče emigrovali do Izraele v 60.letech z Velké Británie. On sám se po vojně do Londýna odstěhoval. Vystudoval žurnalistiku a nová média a po návratu do Izraele se věnoval psaní, překladům z angličtiny do hebrejštiny a taky práci na tvorbě počítačový her. V současné době přednáší tvůrčí psaní a literaturu na univerzitách v Izraeli, Anglii, Kanadě a Spojených státech.  I přes časté cestování považuje Izrael za svůj jediný domov. Za své knihy, které byly přeloženy do více než deseti jazyků, získal celou řadu ocenění. Osada na pahorku je jeho v pořadí pátou knihou.

(www.wikimedia.com)
(www.wikimedia.com)

Tematikou izraelsko – palestinského konfliktu, který se zdá v mnoha věcech jasný, v tolika naopak roztříštěný a snad nikdy neřešitelný, se zaobírá i další izraelská spisovatelka Lizzie Doronová. Její kniha, Kdo je to, sakra, Kafka? taky nastiňuje obyčejný život Izraelců a Palestinců. Od mnohých je znát chuť s celým konfliktem skoncovat. Na druhé straně je silně čitelný vztah k tradici, krevní pouto, hrdost, bojovnost a zároveň strach z pomsty a bezbrannosti. Více o autorce a její knize i zde na SHEKEL.

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Vrchol letošní jazzové sezóny. Avishai Cohen se vrací do České republiky

Další článek

Rok 2017 v (nejen) izraelské kultuře