Poměry v naší společnosti nahrávají lidem, co se zajímají jen sami o sebe a o to, z čeho by mohlo něco kápnout.

Já nevím, proč to Sladký požehnaný dělá, ale je docela možné, že ultraortodoxové (a pro řadu příčin jistě právem)  ty izraelské levičáky hnětou.

Patřím ke zvědavým lidem. Čím jsem starší, tím raději bych patřil k lidem zvídavým.

V dnešním uvažování nad vlastnostmi, které mohou ozdobit náš charakter, se zastavíme v knize Jób. Nejstarší kniha celé Bible vypráví zajímavý příběh.

Zase budu opakovat starší příběh. Byl totiž čímsi silný. „Copa to máš na hlavě? Ty jsi ze židů?“ zeptal se mne onehdy ve vláčku na Volyni jakýsi strejda.

Není to tak dávno, co jsem v jednom článku vzpomínal na starý vtip o tom, jak vyzrát na chytrou myš.

Každého z nás niečo ženie dopredu. Mňa sloboda. Lenže kým sa začneme pohybovať na takomto abstraktnom území, mali by sme si priblížiť, čo si pod týmto pojmom predstavujeme.

Je to už pár let, co jsme s manželkou poprvé vyrazili sami dva na Lysou horu.

Je to dilema. Žijete „tento svět“, zajímáte se i o jidiškajt, ale hypotéka a zaměstnavatel jsou celkem nekompromisní. (Nebesa ovšem také.)

To si myslíval už komunista. Pravda poroučel, až se z něj kouřilo, ale valných úspěchů (přinejmenším v této oblasti) nedosáhl.

V biblické knize Soudců je zajímavý příběh. Židé v té době ještě neměli krále a tak Bůh čas od času povolal tzv. soudce, který vedl lid. Jedním z těchto povolaných byl mladý Gedeón.

Právě v těchto dnech se nacházíme v omerovém období.  Každý den po setmění poctivě odpočítáme další „zářez“ na 49 stupňové škále cesty z egyptské nečistoty až k poslední „Bráně moudrosti“.

Slyšeli jste už někdy nějaký vtip o tchýni? A o tchánovi? Zatímco vtipů na téma “tchýně” jsem slyšel spoustu a sám bych schopen si na hodně takových vtipů vzpomenout. Zajímavé je, že si nevzpomínám ani na jeden na téma “tchán”.

Věříte tomu, co vám lidé říkají? A věří lidé tomu, co jim říkáte vy?

Židé peklo nemají. Jejich „šeol“ je totiž  daleko více  spíš prostorem, kde už nelze klást otázky, ani se doslechnout odpovědi –  tedy cosi jako hrob.

Máte pocit, že žijete ve spravedlivé společnosti? Nebo se naopak domníváte, že vládne korupce, hrubá síla a zlo? To, co vidíme okolo sebe nám někdy bere i víru v Boží spravedlnost.

Prestal som sa ľuďom zdraviť. Aby som bol presný, prestal som sa zdraviť „do videnia“. Rád druhým zaželám pekný deň. Ak to však nie je pravda, nehovorím im, že ich chcem vidieť opäť.

Podle mého soudu určitě. Přijde ovšem na to, jak s ním naložíme.