„Ešte, že máme Fica, ten nás ochrání“ , napísala mi akási pani Ivana pred pár dňami, pretože sa bojí, že bude musieť chodiť zahalená. Priznávam otvorene, preméra neľúbim.  Nedokážem od stola posúdiť, či je iba populista. Pokiaľ ano, bola by to tá lepšia varianta.  Obávam sa, že skutočnoť je ďaleko

Moje zkušenosti s dobrovolnickou prací v táborech Ásotthálom, Röszke 11.-13.9. 2015. Tento text nemá ambici řešit uprchlickou krizi, její příčiny, řešení a možné důsledky, je pouze o konkrétní pomoci konkrétním lidem v nouzi. Naše minivýprava -2 auta, 4 lidé, měla dva prioritní cíle . 1. Dovézt a odevzdat humanitární pomoc

Minulý týden byl celkem „úspěšný“. 2x (viditelné) prostředníčky z jedoucích aut Několikeré zatroubení Jedno odplivnutí „Tohle bych kopal do p… – píp! Píp! Píp!!!“ „Mami, proč ten pán takhle sprostě mluví? To se může?“ „To víš, to už je taková naše kultůra“ chtělo se mi sarkasticky odpovědět. Ale mlčím. Syn by

Milý Jakube, Vracím se k psaní pro Vás, Jakube. Upřímně doufám, že jste se dotazoval vážně a nereaguji zbytečně. Poněvadž já přistupuji k odpovědím pro Vás velice seriózně. „V jakém rozsahu se praktikují barbarské zvyky jako je (A) ženská obřízka, (B) nucené sňatky či (C) nucené zahalování?“ Jakube, všechny tyto barbarské zvyky,

„Pane Vomáčko, to je, ale hrůza!“, tohle vykřikoval jeden pán na jiného pána, když se potkali cestou do místního supermarketu. Neposlouchám cizí hovory, ale ten pán mluvil nahlas, a než jsem stihl zmizet z doslechu, musel jsem vyslechnout, co panu Vomáčkovi jeho známý zvučným a naštvaným hlasem říkal. „Tak si představte, že

Smutný osud lva Cecila pobouřil svět. Zavražděný lev, jehož smrt s sebou nevyhnutelně nesla i úhyn jeho mláďat, se dočkal soucitu milionů lidí. Portrét chlupaté zimbabwské oběti šíleného střelce se dokonce pietně skvěl na osvětleném americkém mrakodrapu. Rukama jiných šílených střelců zatím umírají stovky otců lidských rodin denně, aniž by to

A jednoho dne otec koupil první barevnou Teslu. Pozor byla to Tesla na dálkové ovládání, a aby se nám neohmataly tlačítka na ovladači, tak jsme ho měli přikrytý igelitem na míru. Ty lepší rodiny, bohužel jsme mezi ně nepatřili, měly i konec toho malého igelitového sáčku zaspárovaný stejně jako okraje.

Nikdy  jsem nebyl nakloněn tomu, že má Sladký požehnaný kdovíjak těžkou zadel.  Vrtalo mi hlavou, proč i normální lidi, sotvaže začnou o Vznešeném mluvit, uletí do jakési zkostnatělé vážnosti. Jakoby se o Principu nedalo mluvit normálně. Chápu , že  se dvounožci, když mluví na zvířata, chovají maličko jako dementi. Ta

Odpor k islámu a naneštěstí k muslimům jako k lidským bytostem, které mají stejný nárok, jako my, žít a tvořit, neobjevujeme pouze v souvislosti s obavami o „další vývoj EU“, ale pramení i z jiných, hlubších a temnějších vrstev. Chceme-li porozumět, musíme se oprostit od povrchního pohledu. Tyto temné stránky vystupují obzvláště velkou silou, dostanou-li se

Ilegální – ekonomičtí – uprchlíci na hranicích, skupiny imigrantů snažících se o přechod hranic bez víza lesy, uzavřené hraniční přechody a nejfrekventovanější místa střežená armádou. Kontroly vlaků, vysazování běženců bez dokladů a nucené repatriace. To není rok 2015, ale třicátá léta v Československu. V obecném povědomí české veřejnosti se pochopitelně udržuje představa

Kritický sloupek  Georgia Dieze               Tak dlouho byl v Evropě klid, dokud se rasismus nestal nástrojem politiky. Ale když kontinent vyroste do výšky jako pevnost, nelze se divit, že se rasistické útoky staly programem  večerního odpočinku po práci.   Evropa zaniká před našima očima. Možná, že nikdy neexistovala. Možná, že existovalo

Jestliže před jedenáctým zářím roku 2001 připadalo mnohým jako okrajový problém zabývat se radikálním islámem, který tehdy byl stejně vzdálený jako problémy obyvatel Velikonočního ostrova, pak dnes je naopak problém radikalismu, zejména toho islámského, v popředí zájmu. Ale aby někdo tvrdil, že islám a teror jsou jen variantami nebo dokonce synonymem

Zpravodajský server Haaretz.com dnes zveřejnil zprávu, podle níž praktiky české policie vůči uprchlíkům pobuřují italské židy. Představitelé židovské komunity kritizovali českou policii za označování uprchlíků čísly, psanými na ruce a na paže. Podle nich takové jednání připomíná holokaust. Italští židé tak reagovali na fotografie, na kterých čeští policisté popisovači označují

Minulý týden byly stovky afrických žadatelů o azyl propuštěny z detenčního zařízení Holot, kde byly do té doby drženy. Dostaly však zákaz vstoupit do Tel Avivu a do Eilatu, kde jsou komunity afrických přistěhovalců největší. O situaci imigrantů z Afriky se během své cesty po Izraeli zajímala také delegace nejpočetnějšího amerického letničního

Kdo vidí jen do zrcadla, nevidí si do huby. A kdo je navíc v mindráku, zpravidla fašizuje. Tak jako náš Objímač stromů z Vysočiny. Není to hlupák, jak si tuhle navrhnul svůj epitaf, ale jako zlý hlupák se chová, protože mu jde právě o to „zrcadlo“. Jen hlupák se neomluví, jen hlupák

« Veškeré náboženské myšlenky jsou stejný, není katolík lepší než muslim nebo evangelík či pravoslavný či budhista. Jenom jednu věc mají společné, že všichni se zblázní kvůli jednoho nebo druhého. Jak můžou rómové držet spolu, když budou brát gadžovsky příklad a nenávidět se jeden druhého kvůli náboženství? My nemusíme být dilynyi.

„Fuj!“ ozvalo se kousek za mnou. Pravda. Ten člověk, co před chvílí prošel, fakt nevoněl. Ale proč jako kouká na mě. A co že to říká? Něco o vlastizradě? Ajéje! Už je to tu zas! Vážený pane: „ Já mám i zubní pastu v barvě naší trikolóry.“ Tak jakápak vlastizrada? A

Co si však máme představit pod pojmem „evropské hodnoty“, o které se nejen odpůrci migrace, ale také islámu, tolik bojí. Na tuhle otázku snad lze upřímně odpovědět výrokem Sira Karla Poppera: […nikdy nevíme, o čem mluvíme…][1]. Jsou těmi hodnotami, o něž odpůrci mají obavy snad neomezovaný obchod, striktně decentralizované hospodářství,