Ve čtvrtek zemřel v 71 letech bývalý ředitel izraelské zpravodajské služby Mosad Me’ir Dagan, který stál v čele úřadu v letech 2002 až 2010.

Narodil se jako Me’ir Huberman na sklonku druhé světové války v sovětském městě Novosibirsk páru polských Židů prchajících před holocaustem. V roce 1950, v pěti letech, spolu s rodiči podnikl aliju do Izraele, kde se po krátké době, strávené v imigračním táboře v Lodu, usadili ve městě Bat Jam, kde vyrostl. V osmnácti letech narukoval do izraelské armády, kde byl zařazen k výsadkářské brigádě. Během šestidenní války velel jednotce bojující na Sinaji a následně se zúčastnil bitvy na Golanských výšinách. V roce 1971 byl vyznamenán medailí Za odvahu, když čelil palestinskému teroristovi s odjištěným granátem. Velel protiteroristické jednotce Sajeret Rimon a je pokládán za jednoho ze strůjců doktríny guerillového boje izraelské armády. Bojoval rovněž v první libanonské válce, kdy jeho brigáda byla jedna z prvních, která vstoupila do libanonského Bejrútu. V 90. letech zastával vysoké posty v izraelské armádě, kde dosáhl hodnosti generálmajora a z armády odešel v roce 1995 po 32 letech služby. O rok později se na žádost premiéra Šimona Perese stal zástupcem velitele Protiteroristické jednotky, a ještě v témže roce stanul v jejím čele. Koncem 90. let se stal poradcem náčelníka Generálního štábu izraelské armády. V roce 2000 se připojil k veřejné kampani proti odchodu Izraele z Golanských výšin.

V roce 2001 se stal bezpečnostním šéfporadcem premiéra Ariela Šarona (v 70. letech platil v armádě za jeho důvěrníka) při mírových jednání s Palestinskou samosprávou. O rok později jej Šaron jmenoval ředitelem Mosadu. V této funkci nahradil Efrajima Haleviho. Jeho funkční období bylo dvakrát prodlouženo (v letech 2007 a 2009). Během svého působení v této funkci provedl rozsáhlé strukturální změny zpravodajské služby. Toto období charakterizovala snaha o zpomalení íránského jaderného programu (Mosadu byly v tomto ohledu připisovány atentáty na íránské jaderné vědce, sabotáže jaderných zařízení, včetně instalace počítačového viru Stuxnet), zpravodajská podpora izraelskému leteckému útoku na budovaný jaderný reaktor v Sýrii či atentáty na teroristy z hnutí Hamás či Hizballáh (např. Imáda Mugníju). Dagana na pozici ředitele v roce 2011 vystřídal Tamir Pardo. Po svém odchodu vedl Izraelskou správu přístavů a stanul v čele energetické společnosti. Mimo jiné rovněž hlasitě kritizoval případný izraelský vojenský úder proti íránskému jadernému programu.

V roce 2012 mu byla diagnostikována rakovina jater. I přes okamžitě zahájenou chemoterapii se rakovina dále šířila do jeho těla a začaly se u něj projevovat příznaky selhání jater. Jelikož pravidla pro transplantaci orgánů v Izraeli stanovují, že transplantaci může podstoupit pouze osoba mladší 65 let, v té době 67letý Dagan odcestoval v říjnu 2012 do Běloruska, kde podstoupil úspěšnou transplantaci jater. Boj s rakovinou nakonec prohrál 17. března 2016.

Vystudoval politologii na Haifské univerzitě a malířství a sochařství na Telavivské univerzitě. Amatérsky se věnoval malířství a byl vegetariánem. Se svou manželkou měl tři děti.

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Izrael na Febiofestu. Hned třikrát.

Další článek

Syrská love story. Oceňovaný film k vidění v kině i na internetu.