Tento text berte jako všechny ostatní. Jako test sebe sama. Je psán upřímně a je v mnohém inspirativní.

Dnešním dnem začal ve většině muslimských zemí postní měsíc ramadán.

Gabaj  (gabaj cedaka) je slůvko, které  při prvním kontaktu s uchem okamžitě vyvolá asociaci „singerovského koloritu“ židovského štetlu.

Zaujalo mne poslední setkání s jedním manželským párem. On Arab z Jordánska, ona Češka. On student medicíny, ona pracující žena, která ho živí. Již několikrát jsem se s tímto modelem v naší zemi setkala.

Pro církevní sňatek se České republice rozhodne zhruba desetina snoubenců. Většina volí civilní obřad.

Muslimský sňatek uzavře v České Republice zhruba deset páru ročně.

Jak své děti vzdělávají Izraelci hlásící se k ultraortodoxnímu judaismu?

Žid nemá jinou možnost. Buď je to vrah anebo lachtan. Jenom ve zcela výjimečných případech obyčejnej člověk.

Často mnoho lidí kritizuje arabské země a islám. Už ale nevidí, že tyto věci patří k sobě.

Zamyšlení nad životem v islámských zemích. Často se setkávám s českými ženami, které se zamilovaly v arabském světě.

Řekněme si na rovinu že máme právo bránit své hodnoty. A máme právo i zpochybňovat hodnoty jiné. Jsme původem křesťané a ne muslimové.

Tak na druhý den zase do auta, projíždíme krásnou krajinou, samozřejmě z toho nemáme žádný požitek a k polednímu dojíždíme do Ostravy do věznice.

Napadlo vás, jestli se Šlomke (tedy král Šalomoun – zakladatel Prvního chrámu) někdy zeptal svého táty –  krále Davida : „Ty tati, a nebyl to tak trošičku nekošerný výdrb s tím Urijášem Hetejským?“

A nejen ona. My v médiích totiž potřebujeme především přežít a odtáhnout vás co nejhalasnějším (anebo nejvykřičenějším?) způsobem od toho vašeho věčného ponoru do sociálních sítí, které vás ulovily natolik, že nám slábnou kšefty i sledovanost „železných“ koláčů.

Toť zjištění omšelé a jako  první s ním přišli (s největší pravděpodobností)  bráškové východňári –  tedy učitelé východních směrů, kteréžto směry  směřují  přes makrobiotické pokusy až k výsledné nirváně.

Korejský jehovista je sice taky pěknej nářez, ale pořád je mi tisíckrát milejší než politicky korektní pokrytec a pseudo-demokrat. Korejský jehovista si sedí v záhonku teroristických Kim-čong-lilií a jako všichni jehovisté světa odmítá cizí krev včetně transfúze.

Začnu dvěma příslovími, aby si ten zbytek lidí, co ještě doufají, že nejsem cvok, náhodou nezačalo myslet pravdu a abychom dostali ten klobouk a mezuzu do nějaké rýmovačky..

Nikdy bych to nenapsal, kdyby se do psaní a psaníčkaření nepouštěli jiní. Zastávám názor,  že lépe než přetřásat (vymlácenou slámu), by bylo dobré najít kořeny, proč v sobě podprahově imrvére cítíme potřebu komentovat každé upšouknutí té podivné zemičky.