Stejně jako ostatní, i já se chci osvobodit od tíhy nedostatku Mé myšlenky spěchají, o překot běží, jsou jako tok divoké řeky, rychle, honem se tlačí iluze, představy, sny měkkých, žíznivých hladových obrázků, ó tak dychtivý, prudký svět fantazií prýští nepřeryvným proudem do mé hlavy. Ženou mě vpřed vzduté peřeje,

Naši rabíni předali: Ten, kdo je schopen sjednotit celou svou bytost, může chutnat celou rukou stejně jako jazykem. O rabi Chanina ben Teradjonovi [1] se traduje: Když jedl nebo pil, vyhýbal se masitým pokrmům, ale brával si do ruky kousek vařeného nebo pečeného masa a držel ho po celou dobu,

Vy podělaný svině muslimský, který jste nám sem přišli zatáhnout Konvičkovic fóbii – tak pokud Vám tohle někdo poví, rozmlaťte mu držku – jsme rádi (budu mluvit za sebe, já rozhodně), že jste tu s námi. Nevím, jací jste, jaký je každý z Vás, ale Bůh Vám dal šanci se narodit, ukažte

“Měsíc Ramadán, v němž Korán byl seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení i jako spásné rozlišení. Kdo z vás spatří měsíc, nechť se postí! Ten z vás, kdo je nemocen nebo na cestách, nechť postí se stejný počet dní později; Bůh si přeje vám to

Stovky Palestinců ze Západního břehu a Pásma Gazy mají povoleno navštívit příbuzné v Jeruzalémě a účastnit se ramadánových pátečních modliteb na Chrámové hoře. Oznámilo to izraelské ministerstvo obrany. Bezprecedentní akce se opírá o doporučení Gadii Eizenkota z vedení IDF, který opatření navrhl jako součást souboru postupů, vedoucích ke zlepšení kvality života palestinské

Se zájmem sleduji seriál o pravěkých bozích.  Je to tak trochu jako detektivka. A dobrá detektivka! Protože prozatím vůbec nevím, jaké bude rozuzlení. A to je vzrušující.  Navíc mne to vrací do mládí, tedy do let reálného socialismu, kdy podobným způsobem vyučovali pravdy o opiu lidstva  naši soudruzi učitelé a

V kratičkém zamyšlení se zabývám myšlenkami o doteku. Nechci se rozepisovat o snových, letmých, žhavých, čumáčcích a podobně citově zabarvených dotycích, to nechám náctiletým pro jejich blogy, potažmo autorkám současné prózy. Nebudu se zabývat dotykem z pozice technické vědy (medicína, fyzika, chemie, atd.), ani z pozice humanitních věd (psychologie, sociologie,

Můžeme je odmítat. Ale přiznejme si pro všecko na světě obyčejnou češtinou a „lidštinou“, že je tu nechceme ze sobectví, z hrůzy vyvolané nafouknutým islamobijectvím  hlásaným aktivisty IVČRN a z xenofobie. (Tedy strachu z málo známého, cizího jiného). Všechny ostatní kecy o hodnotách naší společnosti a civilizace jsou nesmysl. Budiž, připusťme, že jakmile

Hezký den, vážení čtenáři. Jsem potěšen, že jste opět otevřeli další díl seriálu Putování s pravěkými bohy. V minulém díle jsme se stali svědky pohromy, kterou potkala jednu pravěkou tlupu. Mnozí, snad více než polovina osob z kmene, padli za oběť výbuchu obrovskéhovulkánu. Tato tragédie, a jiné další podobné, dali vzniku nové kategorii

Plot je vážná věc. Dá se bez něj žít, ale není to moc prozíravé. Stavět plot se můžeme i naučit. Bylo by to přece hloupé, kdyby ne. Lidé rozbili ploty. Od velké francouzské revoluce postupně mizí plot za plotem. Najednou tu stojí člověk, uprostřed třísek, nahý, vržený nad propast Prázdnoty.

Na lavici posměvačů nesedá… to dobře známe už z prvního biblického žalmu, muž bohabojný, moudrý a především ten, který touží po blaženém stavu – se prostě lavici posměvačů vyhne, stejně jako cestám hříšníků a radám bezbožníků. Zato s potěšením dnem i nocí hloubá v Hospodinově zákoně. To mu zajišťuje zdar

V prvním díle jsme se měli možnost setkat s epochálním okamžikem v historii lidstva. Právě před jeden a půl milionem let pravěký člověk stvořil boha. Byl to bůh Slunce, jenž každé ráno na jedné straně světa vycházel, putoval nedosažitelně vysoko po obloze a každý večer se opět ztratil. S tak železnou pravidelností, že pro

Se schránkami přecpanými recyklovanými informacemi o slevách hovězího, s pocitem zcela zásadní potřeby mít tvar, styl a postavení (posilka, wellnes, hypotéka a hlavně – pro všecko na světě – nedělat chyby!!), tak nějak zapomínáme na to podstatné. Že nedostatky zlidšťují. Asi je zbytečné připomínat, že kdo chce dělat v lidu Jisroele toho,

Rád bych zde započal dalekosáhlý příběh o vývoji poznání bohů v průběhu lidstva. V každém díle se budeme věnovat určitému milníku, který znamenal převrat v lidských představách o bezprostředních nadpřirozených, božských, jevech. Objevíme společně nejstaršího předka všech bohů na celém světě, tváří v tvář poznáme krutosti vulkánských bohů a nakonec dojdeme až po relativně

Dovolte mi dnes, vážení čtenáři, navázat na svůj první článek s názvem „Jednoduchá otázka.“ Zjistili jsme, že odpovědět na jednoduchou otázku je poměrně nesnadné. Popsat jednoduchost a primitivnost nás mnohdy nutí k dalekosáhlým a ne zcela srozumitelným výkladům. Vezměme kupříkladu pojmy síla, hmotnost, světlo a vysvětleme je školákovi – hle, nesnadné, že?

Maminko, tatínku, můžete mi říci, co je bůh? Velmi krásná otázka dítěte, které začíná intenzivně vnímat svůj okolní svět nejenom skrze své okamžité pocity, ale také skrze časová prolnutí minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Domnívám se, že velké procento rodičů na podobné otázky není připraveno. Své dítko, byť v naprosto ve víře,

Ambície po bohatstve, moci a sláve? Niektorí tvrdia, že Mohammed napísal Korán z chamtivosti a túžbe po moci a sláve. Pozrime sa na to, ako ďaleko je toto  tvrdenie v rozpore s historickými dôkazmi. V skutočnosti každý, kto si poctivo preštuduje biografiu Muhammedovho života, spozná, že Mohammed žil v materiálne

Poslední  postřeh ze série o zákeřném Ezdrášovi. Středověkém  to muslimském „argumentu“ (používaném ovšem dodnes), proč údajně Korán nemusí v ničem navazovat na předchozí monoteistické kultury a písma. Tedy  argumentu, že ani židovské ani po-židovské důvěřování, že „nebe a země pominou, ale slova Vznešeného nikoli nepominou“ (dt 4:2; zj 22:15 aj), nikoli